Proč jsem se rozhodla psát blog?

PROČ JSEM SE ROZHODLA PSÁT BLOG

Když mi bylo sděleno shora ( z andělské říše), že mým údělem je pomáhat všem s láskou, bez pomluvy, pouze s čistou radostí, poslechla jsem.

Sice jsem se nejdříve kroutila a snažila se dělat jiné věci, psaní mě nakonec stejně dohonilo. Bylo rychlejší, než já sama. Moje myšlenky se tak jasně zjevují na papíře, či klávesnici mého vlastního počítače a vše mi mnohem více do sebe zapadá a dává smysl.

Zastavit se a užít si pouze přítomný okamžik v tichu sám se s sebou. Naslouchat svému vedení, které mě vede skrze mé vlastní nitro.

Ještě předtím, než začnu psát, si ráda „uklidím“ svůj stůl, zapálím si svíčku, mám tak pocit, že je to můj rituál a že jsem tak blíže ke svým mistrům. Ale nic z toho není třeba.

Člověk si může psát odkudkoliv a kdykoliv, z postele, kavárny, nikde mu nemusí hořet svíčky ani nemusí mít luxusně naklizeno. Já jsem ve znamení panny. Ten, kdo je narozen  v tomto znamení, mi může dát za pravdu, že  jsme takové precizní v jistých věcech.

Pocit odreagování, že najednou nemusím být vtlačena někam, kam nechci. Můžu si jen tak být . Nechat hlavu, ať si mou myslí projdou myšlenky, které zrovna mají. Nijak nezasahovat do toho procesu tvorby. Vždy z našeho nitra vzejde něco mimořádného.

Psaní a malování je jakási forma vnitřní terapie. Náš vlastní svět nám ukazuje ledacos o sobě, co kolikrát odmítáme, nebo nechceme vidět. Již ve škole jsem měla ráda češtinu. Psaní slohů a esejí mi ale nikdy moc nešlo a domů jsem za to jedničky většinou nenosila. Proto by mě nikdy  nenapadlo, že nakonec budu veřejně takto tímto způsobem něco sdílet.

A tak bych se ráda ve svém blogu rozepsala a ukázala vám, jak může existovat napojení na vyšší bytosti, chcete – li, na andělský svět.

Na ukázku s vámi ráda zasdílím krásné veršované poselství , které sdělili  mí Andílci přímo mně samotné. Abyste si dokázali představit, jak může vypadat jejich bezpodmínečná láska k vám.

To, jak bezmezně nás Andělé milují a vidí jako lidské bytosti. Takto čistě a láskyplně sdělit, co my lidé mnohokrát vyjádřit druhému, natož sami sobě ani nedokážeme. Když nemáme dostatečný pocit sebelásky, o tom možná zase někdy v jiném článku.

Jsi čirá bytost, co pro všechny září. Každý rád Tě má, včetně nás. Na nebi jsi jako v dáli svítící drahokam. Jsi klenotem všech šperků, co září na dálku. Jasné čiré světlo, zářící svit, co jasný jest, snadné do dálky jen pohledět. Jsi jedna z nás, navždy se o Tebe budeme starat. Nech se námi vést, jsi v dobrých rukách. Voláme Tě z naší říše, na ten lidský svět.

To jsi Ty, co září jako diamant, co energií svítí, na dálku se třpytí. Mocnou sílu máš, předávat ho dál. Je to velký lék, co uzdravovat má, pomáhat a přát. Plnit radost a přání sobě a všem ostatním. Božskou lásku dávat, ukazovat a předávat. Ať je jenom bezpodmínečná, čirá, jasná, nekonečná. Andělská a nebeská. To je úděl Tvůj, na to vždy pamatuj.

Teď jste si mohli přečíst i ty nejosobnější moje vlastní vzkazy, jak to funguje, když jste vědomě napojeni na své průvodce. Co krásného, se o sobě můžete dozvědět. S pokorou a úctou k nim se váš život může každým dnem po malých krůčcích měnit. I vy sami díky nim můžete snáz uzdravovat v sobě vaše bolístky.

Nejprve se ale musíte rozhodnout, že toto bude ta vaše cesta. Že toužíte mít hezčí život a že si moc přejete, aby tito Andělé byli ve vašem životě každodenní součástí. Že si je dovolíte do svého života pozvat, zavolat a přitáhnout.

Jak zmiňuji ve svém příběhu, co přesně stačí udělat, jen je požádat a potřebujete je poprosit a poté poděkovat.

MOJE ZAČÁTKY

Často jsem navštěvovala knihkupectví, knihovny a zajímala se o knihy tohoto tématu. Pouštěla jsem si meditace a chodila hodně do přírody. Nasát energii z lesa a ze stromů. Měla jsem pocit, jakoby mi tam vše rozumělo a naslouchalo.

Les se stal mým přístavem klidu a míru, přístavem tvořivosti ve mně. Napadlo mě, že si nejprve vytvořím takovou tabuli vizí a budu každým dnem malými krůčky blíže ke svému snu, měnícímu se životu k lepšímu. Viz foto tabule vizí.

Nalepila jsem si jí na lednici, abych jí měla denně na očích. Aby mi připomínala, co chci v životě dosáhnout, jakým směrem se chci ubírat. Kým chci být obklopována a jak se chci pomalu, ale jistě měnit a stát se tak lepším člověkem.

Vše o komunikaci s Anděly píši ve svém článku zde

Co když už jste ale na úrovni, že jste aspoň trochu v komunikaci s vaším Andělem či Anděly, najednou nic neslyšíte? Máte pocit, že se vám nedostává žádné zpětné vazby?

I to je v pořádku.

Někdy, když prožíváme v životě hodně emočně náročné období, může se stát, že máme na nějakou dobu tento kanál „ vypnutý“. Jako by prázdno, ticho, žádná odezva. Nezbyde nám nic jiného, než zase počkat, než se sami dáme do pořádku a kanál napojení se nám vrátí. Někdy to může trvat poměrně dlouho, i několik měsíců. Velmi detailně znám z vlastní zkušenosti.

MÁ ZKUŠENOST

Když mi neplánovaně v 61 letech v roce 2021 zemřela má milovaná mamka na covid. Úplně zdravá ženská, která nebyla několik let nemocná, ani s obyčejnou rýmou. Trvalo mi dlouho, tuto skutečnost přijmout a vyrovnat se s tím, že jí již nikdy v životě neuvidím a nebudu mít po svém boku, kdykoliv jí budu potřebovat. Že ani nebude babičkou, pro mojí  vymodlenou holčičku.

Tak jsem zanevřela na veškeré duchovno. Přestala jsem věřit na Anděly, že kdyby přece existovali, tak by toto nikdy nedopustili. Nikdy by mi jí takhle drasticky nevzali. Ale bohužel stalo se a já to nezměním. Jediné, co jsem v sobě změnila, byl přístup k dané situaci, i když bolest teda rozhodně neustála. Asi nikdy ani neustane. Časem se jen otupí a člověk se s tím vyrovnává a učí žít.

Až když jsem si to v sobě nějak zpracovala, odpustila a pochopila, že oni asi za to nemůžou, že to byl třeba mojí mamky ( její duše plán, osud), tak jsem s nimi zase postupně pomaličku polehoučku navázala spojení. Odpovědi začaly chodit. Pomalu, ale jistě.

Koupila jsem si spoustu akrylových barev, plátýnek, pastelek, fixek, třpytek, štětců. Skoro jsem vykoupila výtvarné potřeby a pustila se tak do malování. Nejprve to byly opět jen kruhy, poté to vypadalo jako kytka, tak si říkám, jéé mohla bych zkusit mandalu. A ejhle, jak jsem vytvořila jednu, druhou, třetí, zjistila jsem, že se mi u toho tvoření dostavuje úžasný, léčivý a hřejivý pocit.

Že to, co dělám má smysl. Kdykoliv se na daný obraz podívám, vím, že mi byl , je a bude učitelem. Poselství, která s sebou nosí, jsou pravdivá a doslovná.

Nyní si moc přeji předávat tyto informace i vám. Já už jsem si tím prošla, vím, jaké to je .

Tak pokud se i podobné věci dějí vám, třeba je to od nich taková „zkouška“, jestli to s nimi myslíte vážně a jste na komunikaci s nimi připraveni. Andělé vás určitě slyší, znovu připomínám, jsou tu pro vás neustále. Chce si to dovolit zase s nimi komunikovat , ztišit se a naslouchat.

Pevně doufám a věřím, že skrze svou autenticitu a otevřenost vůči vám se mi daří získat vaši důvěru, kdy v sobě najdete víru, že skrze andělský svět vám může být hezčeji, jak na duši, tak na srdci.

NOVINKA – NA TÉMA SEBELÁSKA NOVÝ EBOOK 30 andělských vzkazů, jak najít sebelásku, můžete najít zde.